V posledních měsících se napětí v Perském zálivu neustále zvyšuje, přičemž klíčovým bodem se stává strategický Hormuzský průliv. Tato úžina, kterou proudí téměř 20 % světové spotřeby ropy, je opakovaně ohrožována blokádami, útoky a geopolitickým soupeřením. Nově se do debaty o zajištění bezpečnosti a otevření tohoto klíčového koridoru aktivně zapojují Spojené arabské emiráty (SAE). Tento krok znamená zásadní změnu v regionální politice, která by mohla ovlivnit nejen energetické trhy, ale také bezpečnostní rovnováhu na Blízkém východě.
Hormuzský průliv: Proč je tak strategicky významný?
Hormuzský průliv je úzký pás vody mezi Ománem a Íránem, široký pouhých 39 km v nejužším místě. Přesto jím v roce 2023 denně proplouvalo téměř 21 milionů barelů ropy, což představuje přibližně pětinu světové denní produkce. Průliv je nejen klíčovou trasou pro vývoz ropy ze Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, Kataru a SAE, ale také dýchací cestou pro globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
Zablokování Hormuzského průlivu by mělo okamžitý dopad na ceny energií po celém světě. Například v roce 2019, kdy Írán pohrozil uzavřením průlivu, vzrostla cena ropy Brent o 4 % během jediného dne. Námořní incidenty a útoky na tankery v této oblasti již několikrát ukázaly, jak křehká je energetická bezpečnost světa.
Rostoucí napětí v regionu a nejnovější incidenty
Rok 2024 přinesl další eskalaci napětí v Perském zálivu, zejména kvůli pokračujícímu napětí mezi Íránem a západními státy. Od ledna do května 2024 došlo v Hormuzském průlivu k několika incidentům, včetně únosů tankerů, útoků bezpilotních letounů a zvýšené vojenské přítomnosti na obou stranách.
Podle údajů Mezinárodní námořní organizace (IMO) bylo v první polovině roku 2024 zaznamenáno 6 pokusů o únos nebo útok na tankery – což je o 50 % více než za stejné období předchozího roku. Tyto útoky často přicházejí v souvislosti se spory o sankce, jaderný program Íránu a regionální konflikty, například v Jemenu nebo Sýrii.
Rostoucí rizika přiměla mnoho západních zemí, včetně USA, Velké Británie a Francie, k posílení vojenské přítomnosti v oblasti. Patří sem například Operace Sentinel, koalice pro ochranu lodní dopravy, která byla zahájena v roce 2019 a do níž se nyní chtějí aktivněji zapojit i Spojené arabské emiráty.
Postoj Spojených arabských emirátů: Od neutrality k akci
Spojené arabské emiráty tradičně patřily ke státům, které sice silně závisí na bezpečném průchodu Hormuzským průlivem, ale vystupovaly spíše diplomaticky a neutrálně. To se však v roce 2024 začíná měnit. SAE oficiálně oznámily úmysl zvýšit svou vojenskou a politickou angažovanost v otázce otevření průlivu.
Podle prohlášení ministra zahraničí SAE Abdulláha bin Zájida se Emiráty chtějí stát aktivním členem mezinárodní koalice chránící lodní dopravu. Důvodem je nejen ochrana vlastních energetických exportů (SAE vyvážejí přes Hormuz kolem 2,5 milionu barelů ropy denně), ale i snaha posílit své postavení regionální velmoci.
V dubnu 2024 SAE vyslaly do oblasti první jednotky námořní pěchoty a zapojily se do společných cvičení s americkým a britským námořnictvem. Zároveň jednají o poskytnutí logistické podpory a sdílení zpravodajských informací. Tento posun je významný i proto, že SAE v minulých letech postupně omezovaly přímou vojenskou angažovanost v konfliktech, například v Jemenu.
Možné scénáře dalšího vývoje a bezpečnostní dopady
Aktivnější účast Spojených arabských emirátů může mít na dění v regionu zásadní dopad. Z pohledu bezpečnosti mohou posílit stabilitu a omezit riziko útoků na tankery, zároveň však hrozí další eskalace napětí s Íránem. Ten opakovaně prohlásil, že považuje přítomnost „nepřátelských sil“ v oblasti za provokaci.
Podle analýzy think-tanku International Crisis Group by větší zapojení SAE mohlo vést k:
- Zvýšení koordinace mezi státy Zálivu a západními silami - Snížení počtu úspěšných útoků na tankery (v roce 2023 bylo úspěšných útoků 8, v roce 2024 se očekává pokles) - Možnosti diplomatického tlaku na Írán ke zmírnění napětí - Ale také k riziku vojenské konfrontace, pokud by došlo k přímému střetu mezi silami SAE a Íránu.Následující tabulka srovnává hlavní vojenské a diplomatické aktivity v oblasti Hormuzského průlivu v posledních třech letech:
| Rok | Počet zaznamenaných incidentů | Státy zapojené do ochrany průlivu | Úroveň zapojení SAE |
|---|---|---|---|
| 2022 | 10 | USA, VB, Francie, Saudská Arábie | Minimální, převážně diplomatická podpora |
| 2023 | 12 | USA, VB, Francie, Katar | Částečná, logistická spolupráce |
| 2024 | 6 (do června) | USA, VB, Francie, SAE, Saudská Arábie | Aktivní vojenská účast |
Ekonomické důsledky pro globální trhy a SAE
Otevřenost a bezpečnost Hormuzského průlivu nejsou důležité jen pro státy Zálivu, ale také pro globální ekonomiku. Jakýkoli incident, který ohrozí plynulý tok ropy a plynu, může okamžitě ovlivnit světové ceny. Například v květnu 2024 po incidentu s íránským zadržením řeckého tankeru vzrostla cena ropy Brent z 82 USD na 87 USD za barel během 48 hodin.
Pro Spojené arabské emiráty jde o klíčovou otázku. Přes Hormuz exportují více než 90 % své ropy a plynu. Pokud by byl průliv dlouhodobě uzavřen, odhaduje Mezinárodní agentura pro energii (IEA), že by SAE ztratily až 30 % HDP kvůli výpadkům exportu. V roce 2023 činil HDP SAE přes 500 miliard USD, z toho 40 % tvořil příjem z ropy a plynu.
Pro srovnání: Saúdská Arábie by byla postižena podobně, zatímco Írán a Omán mají částečnou možnost exportovat přes alternativní trasy, například přístav Bandar Abbas nebo plynovody do Pákistánu a Turecka.
Diplomatické reakce a role mezinárodního společenství
Zapojení SAE do ochrany Hormuzského průlivu vyvolalo řadu diplomatických reakcí. Zatímco Spojené státy a Velká Británie krok vítají a označují jej za „důležitý příspěvek ke kolektivní bezpečnosti“, Írán varuje před „nebezpečnou eskalací“. Rusko a Čína se staví k otázce zdrženlivě a nabádají k dialogu.
Organizace spojených národů opakovaně vyzývá k udržení volného průchodu lodí a respektování mezinárodního práva. Zároveň však upozorňuje, že pouze vojenské řešení situace dlouhodobě nevyřeší a je třeba hledat i diplomatické cesty.
V rámci regionálních organizací, jako je Rada pro spolupráci arabských států Zálivu (GCC), se diskutuje o vytvoření trvalého mechanismu pro společné námořní hlídky a sdílení informací. Tato iniciativa by mohla napomoci ke snížení rizika nedorozumění a nechtěných incidentů.
Shrnutí: Co znamená zapojení SAE do bojů o otevření Hormuzského průlivu?
Rozhodnutí Spojených arabských emirátů aktivně se zapojit do ochrany a otevření Hormuzského průlivu představuje zásadní posun v regionální politice. Pro SAE jde o otázku ekonomického přežití, ale také o šanci posílit svůj vliv mezi státy Zálivu i na mezinárodní scéně. Zároveň je však tento krok spojen s riziky, zejména v podobě možné eskalace konfliktu s Íránem.
Klíčové bude, zda se podaří udržet otevřený dialog mezi všemi zainteresovanými stranami a zabránit dalším incidentům, které by mohly ohrozit plynulý tok energií do celého světa. V každém případě bude dění v Hormuzském průlivu i nadále patřit k nejdůležitějším tématům globální bezpečnosti a ekonomiky.
