Donald Trump je jednou z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav současné americké i světové politiky. Jeho chování, rozhodnutí a veřejné výroky často rozdělují společnost i odborníky. Nedávno však dva renomovaní politologové přišli s neobvyklou teorií, která nabízí nový pohled na motivace a pohnutky bývalého prezidenta USA. Zajímavostí je, že klíčem k této teorii je slavný americký seriál, který ovlivnil nejen kulturu, ale – jak se zdá – mohl stát i inspirací pro Trumpovu politickou strategii. Jaký seriál mají vědci na mysli, o jakou teorii jde a co to vypovídá o současné politice? Podívejme se na tuto fascinující hypotézu detailněji.
Seriál, který změnil Ameriku i politiku: O čem mluví politologové?
Dvojice amerických politologů, profesor Samuel Redman z University of Massachusetts a jeho kolega dr. Lisa Torres z Georgetown University, publikovali v červnu 2024 studii, která si rychle získala pozornost médií. Klíčovým prvkem jejich práce je analýza paralel mezi chováním Donalda Trumpa a hlavní postavou kultovního seriálu „House of Cards“. Podle Redmana a Torres není náhoda, že Trump ve své politické kariéře využívá stejné postupy, jaké byly zobrazeny u fiktivního Franka Underwooda – charismatického, ale bezohledného politika, který se nezastaví před ničím, aby získal a udržel moc.
Seriál „House of Cards“ měl na americkou společnost obrovský dopad. První epizoda byla odvysílána v roce 2013 a během pouhých dvou let jej sledovalo přes 30 milionů diváků pouze v USA. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2016 přiznalo 18 % Američanů, že seriál výrazně ovlivnil jejich vnímání politické reality. Redman a Torres ve své studii tvrdí, že podobný vliv měl seriál i na samotné politiky – a Trump je podle nich nejvýraznějším příkladem.
Pohnutky Trumpa: Strategie podle Franka Underwooda
Co mají podle odborníků oba muži společného? Redman a Torres identifikují čtyři hlavní rysy, které spojují Trumpovu politickou dráhu s fiktivním Underwoodem:
1. Agresivní komunikace a dominance v médiích – Trump, podobně jako Underwood, často ovládá zpravodajství tím, že vytváří silné mediální příběhy a nebojí se kontroverzních výroků. 2. Nepředvídatelnost a permanentní krize – Místo tradiční stability využívá Trump (i Underwood) chaos jako nástroj – neustále mění pravidla hry, což jeho soupeře staví do defenzivy. 3. Personalizace moci – Oba staví na silné osobní značce, kterou prezentují jako synonymum úspěchu a síly. 4. Využívání a manipulace vnitropolitických i vnějších konfliktů – Trump často zneužívá polarizaci společnosti pro upevnění vlastní pozice, stejně jako Underwood intrikoval v zákulisí.Redman a Torres upozorňují, že Trumpova strategie není pouze produktem jeho osobnosti, ale do značné míry odráží populární narativy, které jsou Američanům důvěrně známé právě díky masmédiím a seriálům, jako je „House of Cards“. Podle studie až 53 % amerických voličů ve věku 18–35 let přiznává, že jejich představy o politickém zákulisí jsou ovlivněny televizní tvorbou.
Podobnosti a rozdíly: Trump versus Underwood v číslech
Pro lepší ilustraci uvádíme srovnávací tabulku klíčových rysů obou postav:
| Rys | Donald Trump | Frank Underwood (House of Cards) |
|---|---|---|
| Mediální strategie | Agresivní Twitter, reality-show, neustálá přítomnost v médiích | Manipulace tiskem, přímé oslovování diváků („breaking the fourth wall“) |
| Řízení krizí | Vytváření a využívání krizí k získání pozornosti | Režie skandálů a krizí pro vlastní prospěch |
| Personalizace moci | Budování značky „Trump“, kult osobnosti | Centralizace moci, osobní image |
| Politické intriky | Přímá konfrontace, často bez zábran | Intriky, vydírání, manipulace |
| Inspirace masmédii | Využití reality TV, sociálních sítí | Využití televizních příběhů a motivů |
Z tabulky je patrné, že podobností je více než se na první pohled zdá. Zásadní rozdíl spočívá hlavně v míře fiktivní nemorálnosti Underwooda, zatímco Trump volí často otevřenější, přímější konfrontaci.
Psychologie moci: Proč je seriál House of Cards pro Trumpa inspirací?
Teorie Redmana a Torres stojí na myšlence, že masová kultura nejen odráží realitu, ale také ji formuje. V případě Trumpa lze podle nich sledovat, jak se některé mediální vzorce přenášejí přímo do politické praxe. Političtí lídři dnes musí být nejen schopnými státníky, ale také mediálními osobnostmi – a právě v tomto ohledu Trump exceluje.
Podle studie z roku 2022 publikované v časopisu Political Psychology až 67 % Američanů považuje charismatickou prezentaci za důležitější než tradiční politické dovednosti. Trump tuto potřebu dokonale využívá – ať už formou provokativních tweetů, účastí v televizních show nebo inscenovanými tiskovými konferencemi.
Zajímavým momentem je i způsob, jakým Trump reaguje na krize. Namísto snahy uklidnit situaci často přilévá olej do ohně, což mu paradoxně zajišťuje větší publicitu a pozornost. Stejnou strategii používal i Frank Underwood – každý skandál pro něj byl příležitostí, nikoliv hrozbou.
Jaký to má dopad na americkou politiku a společnost?
Teorie „seriálového prezidenta“ má dalekosáhlé důsledky. Pokud opravdu platí, že inspirace fiktivními postavami ovlivňuje reálné politiky, může to znamenat zásadní změnu v tom, jak budou v budoucnu vypadat volební kampaně i každodenní politický provoz.
Podle Gallupova průzkumu z dubna 2024 považuje 45 % Američanů současnou politiku za „více reality show než správu veřejných věcí“. To je oproti roku 2010 nárůst o 19 procentních bodů. Tato proměna je patrná i v Evropě a dalších částech světa – politici jako Boris Johnson, Jair Bolsonaro nebo Volodymyr Zelenskyj rovněž využívají mediální obraz a příběhy k formování svého veřejného působení.
Důsledkem může být větší důraz na osobní image, menší význam odbornosti a větší prostor pro polarizaci a konfliktní styl politiky. Otázkou zůstává, kam až tento trend může zajít a zda je pro demokracii dlouhodobě udržitelný.
Může se teorie potvrdit? Kritici varují před zjednodušením
Ačkoliv teorie Redmana a Torres nabízí zajímavý úhel pohledu, není bez kritiků. Někteří odborníci upozorňují, že podobnost mezi Trumpem a Underwoodem může být spíše náhodná a že politická realita je vždy složitější než fikce. Například profesor Alan Stewart z Yale University tvrdí, že „politici vždy hráli divadlo, jen se dnes prostředky změnily“.
Další kritici upozorňují, že Trumpova strategie předcházela seriálu „House of Cards“. Trump začal budovat svou značku už v 80. letech a jeho účast v reality show „The Apprentice“ (od roku 2004) je samostatným fenoménem. Nicméně i Stewart připouští, že mediální prostředí dneška přispívá k tomu, že hranice mezi realitou a fikcí se stírají.
Shrnutí: co dál s teorií seriálového prezidenta?
Teorie dvou politologů, která spojuje chování Donalda Trumpa s inspirací ze slavného seriálu „House of Cards“, vzbudila zaslouženou pozornost. Nabízí nový pohled na to, jaký vliv mají masmédia a popkultura na reálnou politiku. Přestože existuje řada rozdílů mezi fikcí a skutečností, je nepopiratelné, že Trump i další současní politici využívají strategie známé z televizních obrazovek k získání a udržení moci.
Otázkou zůstává, zda je tento trend pro demokracii pozitivní, nebo zda vede k dalšímu rozkladu tradičních hodnot a institucí. Jedno je jisté: politika 21. století se stále více podobá seriálu – a to nejen v USA, ale po celém světě.
